Proč uvažovat nad změnou?

To je věc osobních preferencí. Mně osobně Windows nesedí, nelíbí se mi a práce s tímto systémem je pro mě spíše nepříjemná povinnost než zábava. Windows se za posledních několik let posouvá zvláštním směrem, snaží se být univerzálním systémem ačkoliv to dle mého názoru není žádoucí. Systém jako takový není pěkný (vlastně je čím dál hnusnější), ovládání není intuitivní a i když je to systém mocný a nabízí plno užitečných funkcí, většina z nich se ztrácí v záplavě zbytečných nabídek. Užitečné funkce uživatel neovládne, dokud se o ně nezačne aktivně zajímat a aktivně se je učit. Propojit Windows s dalšími zařízeními lze prakticky jen volbou správných cloudových služeb (například desktop + telefon). Dobré to není ani s hardwarem, protože Windows jakožto UNI systém je dodáván na plno zařízení (hlavně tabletů), kde je prakticky nepoužitelný. Dokonce ani v případě Surface Book 2 není situace z mé cca 2 měsíční zkušenosti používání o moc lepší.

Situace kolem notebooků s operačním systémem Windows je nyní stále zoufalejší. Do všech notebooků se dávají Intel procesory s funkcí Turbo Boost. Většina notebooků tak výkon dohání dočasným přetaktováním v rámci Turbo Boostu a ten rozpaluje procesory dožhava. Většina menších notebooků má tedy reálný problém s chlazením a tudíž s hlukem. Jeden z důvodů, proč jsem utekl před rokem od MBP byl právě hluk, nicméně to se dnes stává standardem asi jako jednodenní výdrž baterky v mobilu.

Je macOS lepší desktopový systém?

Myslím, že nejen v subjektivní rovině je macOS lepším systémem. Apple vyvíjí od počátku věků čistě desktopový systém a neustále jej inovuje. Má zcela odlišnou strategii než Microsoft, který cca každé 2 roky přijde s velkou senzací a něco z gruntu předělá. Revoluce se koná vždy spíše v Microsoftu než u konečných uživatelů. Ti jsou totiž citliví na změny a potřebují, aby se do nich novinky vpravovaly s chirurgickou opatrností a železnou pravidelností. Je to dle mého názoru klíč k tomu, aby uživatel pomalu vstřebával nové funkce a přirozeně se je učil. Strategie Applu a stabilita platformy dává příležitost ke vzniku dobrého účelového softwaru odladěného pro úzkou skupinu zařízení, který se neustále inovuje. Aplikace na macOS jsou stabilnější, lépe spolupracují a při práci s nimi má uživatel dobrý pocit. To je něco, co jsem z Windows vůbec neznal.

Toto se nezměnilo a rozdíl mezi operačními systémy je skutečně propastný. S příchodem Mojave ještě hlubší. Microsoft strávil dlouhé roky neustálým předěláváním Windows UI až to dohnal do extrému v současné podobě "moderního" UI, založeného na dlaždících a nepřirozených ostrých hranách.

K macOS neodmyslitelně patří i fungující kus hliníku. Pokud má někdo estetické cítění, MacBook (jakýkoliv) je zařízení, které člověk používá rád, ke kterému rád usedá a u kterého si může být jistý, že když otevře víko, může za 2 sekundy pracovat. Stejně pohodlně lze kdykoliv víko zavřít a uložit MacBook do tašky. Ne, nemusíte se bát jako u Windows, že vám bude topit na zádech, protože se začal instalovat update nebo "aplikace xxx neodpovídá" a počítač se nevypl.

Svět je stále v pořádku.

Přesto co se týče MacBooku, určité výhrady mám. Jestliže je MacBook pro esteticky laděné jedince, jak mohl Apple dopustit přítomnost pouze dvou Thunderbold portů? Je přeci jasné, že každý k němu bude mít připojený hnusně zející adaptér. Konektorová výbava je naprostý výsměch modernímu světu. Další výtku bych měl k chlazení MacBooku. Za normálních okolností je totiž MacBook zcela tichý a nemáte šanci ani poznat, že je zapnutý. Jakmile ale začnete MacBook zatěžovat (v mém případě asi 5 z 8 hodin), stane se z něj nejhlučnější stroj na této planetě, který dost možná odfoukne i vašeho kolegu sedícího na druhé straně místnosti. Nepříjemné jsou co se designu týče i hrany notebooku, o které si člověk div nepořeže ruce.

Tentokrát jsem šel do 15" MBP, takže thunderbolt porty mám 4. Toto je těžké hodnotit, protože moderní doba si žádá moderní prostředky a většina ultrabooků už se vydává stejným směrem. Potíž je, že většina lidí a firem bude vyměňovat svá zařízení dlouhé roky. Co se týče chlazení u 15" MBP s i7 šestijádrem, tak nemám co vytknout. Drtivou většinu času neslyším absolutně vůbec nic, výjimečně si Mac odfoukne, když toho opravdu spustím hodně a dost MCB zaměstnám. Za tohle megapalec nahoru, protože většina dnešních notebooků hučí už když loadují do Windows. Ostré hrany notebooku stále vadí, ale kvůli přenášení jsem zabalil mac do plastového pouzdra, které nad tyto hrany vystupuje, takže je po problému.

Vývoj webových aplikací v macOS

Protože jsem zaháčkovaný na .NET platformě, je pro mě důležité být schopen vyvíjet webové aplikace postavené na .NET Frameworku. Ke štěstí potřebuji jednak dobré vývojářské prostředí a druhak samotný .NET Framework. Vzhledem k tomu, že .NET Core je multiplatformní, předpokládal jsem, že přesedlání na macOS by mohlo být jednoduché. Ale pojďme popořadě.

Toto už neplatí. Tradiční .NET Framework už nemá budoucnost a posledních pár měsíců na něj narážím jen "konzultativně". Aktivně se mu vyhýbám a s příchodem ASP.NET Core 3.0 už se budou tak či onak všechny ASP.NET Core aplikace provozovat pouze nad .NET Core. Pro moderního vývojáře je .NET Framework mrtvý.

Vývojářská IDE

Pro vývoj .NET aplikací na Mac existují v současné době 3 významnější hráči a pak sada alternativ, které nebudu zmiňovat. Tradiční Visual Studio pro Windows není pro macOS k dispozici, tudíž je otázka volby IDE docela důležitá a nejde odbýt tím, že bych automaticky použil ten nejsofistikovanější nástroj na planetě.

JetBrains Rider

Zřejmě nejlepším IDE je prostředí Rider od JetBrains, které poslední měsíce používám experimentálně i na Windows. Ačkoliv je nástroj placený, poskytuje přibližně stejný arzenál funkcí jako Visual Studio s Resharperem. Resharper je totiž integrován do IDE a velmi výrazně zpříjemňuje vývoj aplikací. Rider má výtečnou podporu verzovacích nástrojů, front-endu, je rychlý a podporuje většinu typů aplikací napsaných v .NETu. Na rozdíl od dospělého Visual Studia na Windows mu sice chybí tooling kolem Azure, na druhou stranu zde nechybí podpora VSTS, TFS, GITu, Mercurial, SVN, integrace s Dockerem a další užitečnosti. I když vývoj aplikací v Rideru mi nečiní větší potíže, občas narazím na nějaký drobný problém, který by mě za normálních okolností ve VS neobtěžoval.

Na JetBrains Rider jsem přešel už během vývoje na Windows. Všechny zmíněné drobné problémy jsem již dokázal snadno vyřešit a teď jednoznačně převládají výhody oproti Visual Studiu. Mezi ně patří srozumitelnější UI, mnohem více funkcí, plynulost a naprosto senzační integrace GITu.

Visual Studio for Mac

V první řadě se nejedná o klasické Visual Studio jak jej známe z Windows. VS for Mac je zcela odlišný produkt (v podstatě rebrandované Xamarin Studio), který umožňuje vývoj (ASP).NET Core aplikací, aplikací pro macOS a mobilních aplikací. Pro vývoj poskytuje dostatek komfortu, intellisense a všechny běžné vymoženosti, které vývojář potřebuje k životu. Pro člověka přecházejícího z Windows a Visual Studia však působí bez dodatečných nastavení neohrabaně a neintuitivně. Ty funkce tam jsou, jen je těžké je uchopit. V praxi je například nutné vybrat si jedno schéma klávesových zkratek a to následně přizpůsobit svým potřebám. Pro vývojáře používající VS Code je příjemné, že je k dispozici stejné schéma. Oproti Rideru nabízí i drobný tooling kolem Azure, takže lze například publikovat aplikace do App Service nebo snadněji psát Azure Functions. Podporuje rozšíření, která průběžně přibývají a nabízí lepší práci s NuGet balíčky, konverze PCL na .NET Standard 2.0 a plno dalšího. Mně osobně chybí nejvíce funkce "Go To Implementation" a vestavěný terminál.

Visual Studio Code

Třetí hráč zaujme především front-end vývojáře, kteří sice do styku s ASP.NET Core přijdou, není to však jejich denní chléb. VS Code podporuje rozšíření, díky kterým je možné vyvíjet (ASP.NET) Core aplikace, jen už mi to osobně nepřijde jako vývojářské prostředí jako spíše inteligentní editor. Chybí zde velké množství toolingu, auto-discover při vývoji, podpora ASP.NET Core specifik (Razor), tooling kolem Azure, refaktoring, inteligentnější chování (například ctor TAB generuje balast) a intellisense nabízí nesmysly v porovnání s Riderem. Na druhou stranu VS Code nabízí vynikající rychlost, integraci GITu a jednoduchý debugger.

Shrneme-li si možnosti, jediná rozumná volba je pro vývoj .NET aplikací použít placený Rider, který je relativně schopen konkurovat klasickému Visual Studiu, které známe z Windows.

V současné době mi Rider přijde o loket lepší než Visual Studio. Pokud jste nicméně zvyklý na některé specific záležitosti kolem Windows a Azure (například publikace přímo z VS), může to pro vás být překážka. Většinou existují pro Rider i různé extenze, ale neměl jsem potřebu je zkoušet.

Vývoj .NET aplikací

Od IDE se přesuňme k samotnému vývoji webových aplikací. Uvažovat lze nad třemi oblastmi:

• Vývoj ASP.NET Core aplikací nad .NET Core a .NET Core obecně
• Vývoj ASP.NET Core aplikací nad tradičním .NET Frameworkem
• Vývoj toho ostatního (WinForms, WCF, WPF)

Vývoj ASP.NET Core a .NET Core

V případě ASP.NET Core aplikací běžících nad .NET Core nebo .NET Core aplikací má vývojář k dispozici podporu všeho, co je v NET Standardu. Záměrně tu zmiňuji .NET Standard, protože samotný .NET Core je multiplatformní jen do určité míry. Některá API jsou dostupná jen pro systém Windows a v budoucnu se dá předpokládat, že takových specifických API bude více. Pokud mě tedy nelimituje .NET Standard jako takový, mohu bez problému psát aplikaci bez jakýchkoliv omezení. V reálném životě a světě webového vývoje se s takovými aplikacemi vývojář zatím moc nesetká. Když už někdo píše ASP.NET Core aplikaci, většinou ji totiž targetuje na tradiční .NET Framework (viz. druhá možnost níže). Využití tohoto stacku tak zatím spíše zůstává vhodné pro menší projekty, osobní aplikace, malé webové zakázky, mikroslužby nebo dema na přednáškách.

Tady došlo k velkému posunu a v současné době považuji ASP.NET Core nad .NET Core za mainstream a především budoucnost. Od verze ASP.NET Core 3.0 už je .NET Framework nepoužitelný a některé nové funkce jazyka C# 8.0 už ochutnáte jen v .NET Core. Zkrátka tento stack je nyní hlavní a tato změna výrazně nahrává vývoji na macOS. Přesto je třeba brát v úvahu, že nad .NET Core bude možné ve verzi 3.0 psát i WinForms a jiné desktop aplikace. Z logiky věci tyto aplikace nebude možné psát na macOS (respektive psát ano, ale spustit ne). Pokud tedy jdete čistě cestou webového vývoje, není co řešit.

Vývoj ASP.NET Core nad tradičním .NET Frameworkem

Tím se dostáváme ke stacku, který je aktuální pro současné webové projekty a vzhledem k pesimismu vývojářů i pro mnoho projektů nově vznikajících. Jedná se o vývoj aplikací nad novým ASP.NET Core frameworkem verze 2.0+ targetovaným na tradiční .NET Framework (4.6+). Suplovat .NET Framework musí v takovém případě na MacOS / Linux tzv. Mono.

Mono 5.4 již sice implementuje .NET Standard 2.0, v praxi to však nestačí k tomu, aby bylo plně použitelné pro plnohodnotný vývoj aplikací. Už samotný .NET Standard 2.0 mnoho 3rd party knihoven nesplňuje a targetuje na staré verze .NET Frameworku. Přinutit k poslušnosti například klasický Entity Framework je peklo na zemi. Logicky vzato není ideální ani myšlenka vyvíjet nad Mono frameworkem aplikace pro zákazníky, kteří hodlají hotovou aplikaci hostovat na Windows serveru nad .NET Frameworkem.

Celou tuto větev už neřeším. Pro mě je to doba kamenná. Pokud je toto váš stack, mac vám nebude dělat dobrou službu.

Vývoj tradičních .NET aplikací

A pak tu jsou tradiční .NET aplikace, kterými mám na mysli například WinForms, WPF, WCF nebo klasické ASP.NET Web Forms / MVC aplikace, které běží nad tradičním .NET Frameworkem. Tady má vývojář absolutní smůlu a to i s výhledem na budoucí .NET Core 3.0, který sice bude podporovat WinForms a WPF, ale pouze na platformě Windows.

Popsal jsem již výše. Vývoj ne-webových aplikací je na macOS možný jen ve virtuálním prostředí / nebo přes RDP. Nativně ne.

Jak tedy z popisu všech tří možností vyplývá, vývoj webových .NET aplikací přímo na macOS je utopie, v lepším případě hudba velmi vzdálené budoucnosti nebo spíše paralelního vesmíru. Aby to však nebylo málo, pojďme se podívat na další aplikace.

Co se týče webového stacku, tak nakonec ta budoucnost až tak vzdálená nebyla.

Další aplikace pro vývoj, .NET Core

Pokud máte totiž ambice zůstat u moderních technologií, nejlépe kombinace ASP.NET Core nad .NET Core, pak stále zbývá dořešit podporu souvisejících aplikací pro vývoj.

SQL Server

Samozřejmě největší výzva je zajistit aplikacím podporu SQL Serveru. Aktuálně jediné rozumné řešení, které jsem našel a funguje velmi dobře je varianta Docker + SQL Server on Linux. Instalace je otázkou pár minut a pro běžnou práci je SQL Server on Linux dostačující. Popis jak tuto mašinérii uvést do pohybu popisuji ve samostatném článku. Je třeba si uvědomit, že virtualizace sežere značnou část výkonu počítače, což zrovna macBooku dokáže pořádně roztočit větráky.

Relativně standardní cesta. Docker sežere cca 2GB operační paměti. Už z toho důvodu doporučuji MCB s 16 GB operační paměti.

Management SQL Serveru

Dále potřebuje vývojář managovat lokální SQL Server, vzdálený server nebo SQL databázi na Azure. Na počítačích s Windows toto kompletně splňuje SQL Server Management Studio. V případě MacOS je k dispozici zdarma nástroj SQL Operations Studio, který je mimořádně pomalý a neskutečně nešetrný na množství spotřebované operační paměti. Lepší alternativou je SQLPro for MSSQL, který však stejně jako první zmíněný nabízí jen základní množinu funkcí pro správu databáze. Jediné z mého pohledu dobré řešení je opět Rider od JetBrains, který má vestavěný Database Explorer + na exekuční plány použít SQL Operations Studio. Pořád se ale bavíme o dost slabých alternativách v porovnání s SSMS. Chcete-li například profilovat dotazy pomocí SQL Server Profileru, máte smůlu.

Microsoft i nadále věří tomu, že název produktů by se měl každé dva roky měnit a ideálně do něj narvat slovo Azure. Čili SQL Operations Studio je teď Azure Data Studio, rychlostně i konzumací paměti o něco optimálnější než v minulosti. Za uplynulé měsíce pro něj ale vzniklo plno užitečných pluginů, takže funguje i profilování SQL dotazů, práce s dacpac a bacpac, atd. Není to sice SSMS, jsou v něm bugy, ale pro webové vývojáře je to naprosto dostačující (pro databázisty ne).

Redis, Memcached atd.

V případě Redis a Memcached je situace velmi dobrá. S nainstalovaným správcem balíčků Homebrew stačí jedním příkazem nainstalovat Redis nebo Memcached. Kdo si nevystačí s CLI, má k dispozici různá GUI, například Fasto Redis.

Tady se nic nezměnilo. Spíše si tu trochu přihoršil Windows, protože ztratil výhodu v podobě bezplatného Redis Desktop Manageru (který už není bezplatný).

Azure Storage Explorer

Zde je situace příznivá, existuje stejná aplikace pro MacOS jako pro Windows poskytující stejné funkce i rozhraní.

Azure Storage Emulator

Oficiální aplikace neexistuje a osobně bych to asi řešil testovacím účtem přímo na Azure. Zatím jsem emulátor nepotřeboval.

Front-endové nástroje

Není o čem, absolutně všechno co jsem zkoušel funguje jako víno. Front-end vývojáři mohou počítače s Windows rozsekat do posledního tranzistoru.

Specializované nástroje

V případě intenzivnějšího vývoje .NET aplikací jsou často potřeba různé memory profilery, nástroje pro debugging, profilování SQL dotazů atd. A tady sranda definitivně končí, protože v současné době na platformě macOS téměř žádné specializované nástroje neexistují.

Podle všeho se dočkáme DotTrace pro macOS, ale aktuálně existuje skutečně relativně málo profilovacích nástrojů. Profilovat SQL dotazy jde v Azure Data Studiu, sledovat chování aplikace pomocí MiniProfileru, nicméně memory profilery jsem zatím nenašel.

Virtualizace a RDP

Když to všechno shrneme, macOS je absolutně nevhodný systém pro .NET vývojáře, kteří by chtěli využít možnosti samotného systému. Zítřky jsou sice docela světlé (narážím na .NET Core), nicméně technologie dneška a údržba legacy systémů je s macOS neslučitelná. Většina vývojářů tak nakonec sáhne po virtualizaci a rozjede si Windows například v Parallels.

Virtualizace může být díky Coherence režimu příjemná v tom smyslu, že Visual Studio nebo SSMS se tváří jako samostatná aplikace včleněná do macOS (Windows si šlape na pozadí) avšak už v základu se jedná o přístup náročný na systémové prostředky. Ve chvíli, kdy je vývojář nucen používat paralelně například SSMS a Visual Studio se práce radikálně zpomaluje, MacBook začíná hučet jako turbína a s připočtením swapování mezi dvěma systémy s odlišným ovládáním jde produktivita výrazně dolů. Každý systém má svou vlastní klávesnici, která se od té druhé výrazně liší a v každém systému fungují odlišné klávesové zkratky až na úroveň 3rd party software (například Google Chrome). Chcete-li prodloužit stroji život, neusmažit si ruce o hliník a použít RDP, najednou se systémy od sebe o další krok vzdalují a vzniká nepříjemná závislost na konektivitě. Pokud nainstalujete Windows přes bootcamp jako druhý systém, absolutně tak zabijete smysl macOS, nehledě na to, že Windows na MacBooku fungují velmi zvláštním způsobem (v tom špatném slova smyslu).

Dovolím si tedy hluboce povzdechnout nad tím, že svět .NETu byl dlouhou dobu izolován alternativním platformám a současný technologický stack si prochází teprve jakousi pubertou v novém prostředí, které není na příchod velikána zatím připraveno.

Jelikož jdu nyní nativní cestou, virtualizaci ani RDP nepotřebuji. Tudíž ani neswapuji mezi systémy a tudíž mohu používat jeden layout klávesnice. Ponechal jsem výchozí nastavení macOS a aktuálně už jsem se na něj zvykl. Nejen to, oproti Windows už nemám potřebu přepínat mezi CZ a EN klávesnicí kvůli speciálním znakům (tedy vystačím si s jednou CZ klávesnicí).

Závěr

Po dvou měsících testování s politováním docházím k závěru, že macOS je po všech stránkách systém nepoužitelný pro průmyslový a efektivní vývoj .NET aplikací. Paralelní běh dvou systémů vyžaduje vysoké hardwarové nároky, MacBook se stává hlučným krámem a produktivita práce je výrazně narušena neslučitelným chováním dvou operačních systémů. V současné době se vracím primárně k mému Thinkpadu 13 s tím, že na MacBook sáhnu občas za účelem nějakých .NET experimentů.

Přehodnocení (4/2019)

Článek jsem nechal záměrně i v původní verzi, aby bylo vidět, k jakým změnám vlastně došlo. Pokud vyvíjíte moderní ASP.NET Core aplikace nad .NET Core, můžete použít MacBook. Rozchodil jsem na něm za poslední měsíce přes 20 aplikací. Pokud něco nefungovalo, byla to drobnost, která se dala velmi jednoduše a rychle vyřešit. Zásadní změna je pro mě v tom, že už nepotřebuji virtualizaci. Mám pouze jeden OS, nemusím se přepínat mezi různými klávesnicemi a používat aplikace s dvojím ovládáním. Šetřím systémové prostředky a notebook je absolutně tichý. Kromě vývoje mohu notebook bez vzteků používat i jiným způsobem, než pouze jako pracovní lopatu.

Přehled aplikací (ve zkratce)

Ještě doplňuji seznam aplikací, kterými jsem si systém přizpůsobil a které pro vývoj používám.

• JetBrains Rider - hlavní vývojářské IDE
• Azure Data Studio - správa SQL databází
• Azure Storage Explorer - správa Azure Storage
• Visual Studio Code - front-endové psaní, html a css
• Affinity Photo - něco jako Photoshop
• Postman - testování REST služeb
• Typora - psaní v markdown
• Docker - virtualizace, SQL Server
• Redis CLI - správa Redis
• Turbo Boost Switcher - vypnutí funkce turbo boost procesoru
• Shimo VPN - VPN klient
• Google File Stream - správa Google Drive
• Dropbox - sdílení dokumentů pro klienty
• Chrome - hlavní prohlížeč
• Last Pass - správce hesel, integrace do Chrome
• Go2Shell - umožní mi ve finderu kdekoliv jsem zobrazit shell

A pak plno dalších nevývojářských aplikací, které už nemá smysl vypisovat a udělám pro toto téma samostatný článek.